Join the new world

Den se sešel se dnem a máme tu nový měsíc a s ním i nové volby prezidenta. Jelikož podruhé nekandiduji, tak je jasné, že pro mě tato divadelní hra právě skončila. Proto píši i tento článek, který by měl být ohlédnutím za mou vládou doplněná mými postřehy, která vám snad více přiblíží, jak to na Hradě vypadá.



Jistě si aktivnější většina z vás vzpomíná, že než jsem nastoupil do toho šíleného cirkusu, tak jsem vydal jistou proklamaci mých cílů.

Udělejme si menší inventuru:
1. navrácení všech pravoplatných součástí naší federace
Bohužel se tento úkol stal složitějším než se prvně zdálo a to díky neochotě Slovinců spolupracovat. V mém období se plně na světlo dostali věci, které jsme si nechtěli připouštět: nejsme žádná vojenská velmoc, spojenci jsou spojenci jen když se jim to hodí a bez šedých eminencí se neobejdeme.
Výsledkem je právě realizované připojování Jižních Čech a okupace Burgenlandu. Brzy bychom měli podle dohody připojit i Styria (fakir má ve svém volebním programu, že chce získat region s hliníkem).
2. začlenění naší federace do nové aliance ONE
Tento bod se také nenaplnil. Se všemi členy ONE máme dobré vztahy, ale nikdo nás nechtěl nominovat na členství. V tomto dávám chybu sobě, že jsem se více nesnažil prosadit naše zájmy. Asi jsem měl až moc velký respekt před velkými jmény.
3. revizi daní a celkového auditu na ministerstvech
Daně se v poslední době měnily. Hlavní důvodem byl rychlejší sběr SKK z oběhu. Změny dirigoval ministr financí Nerux. Přesto si však myslím, že analýze daňového systému nebyl věnován dostatek času a také veřejnost mohla být lépe informována. Na všechno však čas hold nebyl.
Co se týče auditu, tak jelikož admini chtějí přesunovat státní firmy na účty občanů, tak jsem udělal seznam firem, který bude převeden. Doufám, že ať se stane prezidentem kdokoli, tak bude v co největším měřítku respektovat mojí vůli.
4. podporu kultury
S tímto bodem mi nesmírně pomohl Deph, který se ujal ministerstva informaci. Ale nejen on, i ostatní lidé se snažili vytvářet soutěže, psát články.
Bohužel však do hry vstoupili admini a změnou novinářského sloupku totálně zabili noviny. Dalším zabijákem je nízká aktivita z řad čtenářů.
5. podporu vojenských skupin na našem území
Jak podporovat bojové skupiny? Měl jsem v plánu, že budou každodenní dotace, avšak v tomto ohledu všechno stojí a padá s Neruxem. V podstatě jsem se ani za celé období pořádně nedozvěděl, jak vypadají dotace od státu. Ale asi jsem se o to málo zajímal.



A jak to vypadá na hradě?
Ze začátku vám chodí plno nových zpráv, noví lidé si vás chtějí přidat do přátel. Nejsou to jen prezidenti či ministři, ale píší vám i obyčejní občané. Tu abych jim poskytl rozhovor, tu abych jejich noviny shoutoval. Prostě jste v jednom kole a nevíte kam dřív skočit, ale říkáte si, že máte ještě času dost. Vláda dobře šlape a všechno nějak překypuje energií.
Každý den když vstane, tak se zalogujete a musíte nastavit kampaň dne, aby občané věděli, kde bojovat. Dále zkontrolovat skype, jestli se neděje něco důležitého.
Když přijdete potom večer z práce/školy, tak vás čeká zase hromada zpráv a každý s vámi chce vést debaty, které by se dali vyřešit během 5 minut, kdyby se na ně připravili a měli nějaký koncept, ale ne, vy tam musíte strávit dvě hodiny. Nejvíce ubíjející jsou takové schůzky, na kterých se hádáte o každé prkotině a snažíte se přesvědčit protiřečníka, který je tvrdošíjně přesvědčen o své pravdě.
Do toho všeho se vám začne hádat vláda a každý jednat na svoji vlastní pěst a najednou vám začne docházet, že jak jste si ze začátku mysleli, že máte nějakou šanci na změnu, tak jste byli na omylu a uvědomíte si, že jste uprostřed rozbouřené řeky snažíc se dostat na druhý řek, ale všechny ty všemožné proudy vám v tom brání.
Aktivita postupně upadá a členové vlády odpadávají. Lidé mimo vládu jsou v letargii a kongres dělá blbosti. Pár iniciativních blbců nadává na vládu.
Čas značně pokročil a vy víte, že z velkých cílů zbyly jen sny. Vláda už nedělá skoro nic nebo to aspoň tak vypadá. Ze 300 zpráv na vládním skypu se najednou stane 50. To už víte, že to máte za pár.
A potom se jeden den probudíte a je to tady. Konečně konec. Můžete odložit všechny starosti bokem a nechat to na druhých. Akorát si člověk na konci říká, jestli mu to stálo za to...

Nakonec snad jedná dobrá zpráva:


Teď jen zbývá jediné: